Malá jihoamerická země Guyana – donedávna jedna z nejchudších zemí kontinentu – se v rámci pozoruhodné transformace dostala mezi 10 nejbohatších zemí světa podle HDP na obyvatele. Za pouhé desetiletí se Guyana posunula od svého prvního objevu ropy k produkci téměř 900 000 barelů ropy denně z 6,6 milionu akrů velkého bloku Stabroek. Tohoto úspěchu bylo dosaženo navzdory nevyvážené dohodě o sdílení produkce, která silně zvýhodňuje konsorcium vedené společností ExxonMobil, které kontroluje ropnou koncesi, a přesto dosáhla mimořádného hospodářského boomu. Rychlost tohoto růstu a rozsah příjmů z ropy však vyvolávají obavy, že by se Guyana mohla stát obětí tzv. „ropné kletby“.

V nedávném žebříčku nejbohatších zemí světa, který vychází z projekcí HDP na obyvatele pro rok 2025 upravených o paritu kupní síly, se Guyana umístila na desátém místě na světě, oproti 107. místu před pouhými deseti lety. Bývalá britská kolonie se nyní řadí za bohaté národy, jako je Brunej, Švýcarsko a Norsko, a nečekaně předčí Spojené státy, druhou největší ekonomiku světa.

HDP Guyany na základě parity kupní síly prudce vzrostl od zahájení těžby ropy v prosinci 2019. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu se HDP zvýšil sedmkrát, z 10,69 miliardy dolarů v daném roce na předpokládaných 75,24 miliardy dolarů do roku 2025.

Tato masivní expanze krátce udělala z Guyany nejrychleji rostoucí ekonomiku na světě. Mezi lety 2022 a 2024 země – s populací méně než jeden milion – zaznamenala roční tempo růstu 63,3 %, 33,8 % a 43,6 %, což je nejvyšší hodnota na světě v každém z těchto let.

Přestože se růst v posledních měsících zpomalil, a to i přes rostoucí produkci ropy po zahájení projektu Yellowtail, očekává se, že ekonomika Guyany v roce 2025 vzroste o 10,3 %, což z ní letos udělá třetí nejrychleji rostoucí ekonomiku světa.

Nejnovější vládní údaje ukazují, že Guyana v současnosti produkuje přibližně 900 000 barelů denně, což z ní činí třetího největšího producenta ropy v Jižní Americe po Brazílii a Venezuele. Očekává se, že produkce bude i nadále růst, protože Exxon rozvíjí v bloku Stabroek další tři projekty – Uaru, Whiptail a Hammerhead – a čtvrtý navrhovaný projekt známý jako Longtail, který je stále předmětem regulačního přezkumu.

Jakmile budou tyto tři projekty spuštěny v letech 2026 až 2029, očekává se, že jejich denní kapacita se zvýší o 650 000 barelů, čímž se celková potenciální produkce Guyany zvýší na přibližně 1,5 milionu barelů denně.

Čtvrté zařízení je také ve vývoji, ale dosud nezískalo konečné schválení. Projekt Longtail, objevený v roce 2018, je čtvrtým objevem konsorcia vedeného společností Exxon v bloku Stabroek. Na rozdíl od dřívějších projektů se Longtail – s odhadovanými náklady 12,5 miliardy dolarů – zaměří na produkci zemního plynu a kondenzátu. Projekt v současné době prochází posouzením vlivů na životní prostředí a společnost Exxon očekává konečné investiční rozhodnutí do konce roku 2026. Pokud bude schválen, produkce by začala v roce 2030, což by představovalo až 1,5 miliardy krychlových stop zemního plynu denně a 290 000 barelů kondenzátu, čímž by se celková produkce uhlovodíků v Guyaně zvýšila nad 1,7 milionu barelů denně.

S tím, jak se tato offshore aktiva zavádějí, produkce ropy dále zvýší HDP této bývalé britské kolonie. MMF očekává, že HDP Guyany, na základě parity kupní síly, se mezi lety 2025 a 2030 více než zdvojnásobí a vzroste ze 75 miliard dolarů na 156 miliard dolarů. Pro zemi s méně než milionem obyvatel to odpovídá HDP na obyvatele blížícímu se 193 000 dolarům. Podle tohoto měřítka by se Guyana stala druhou nejbohatší zemí světa po Lichtenštejnsku a před Singapurem. Taková extrémní koncentrace bohatství z jediného zdroje – ropy – však zesílila obavy z rizika ropné kletby.

„Ropná kletba“ označuje jev, kdy se země bohaté na zdroje stávají nadměrně závislými na příjmech z ropy, což často vede ke slabé správě věcí veřejných, korupci, špatnému hospodaření, erozi demokracie, politické nestabilitě a nakonec i vnitřním konfliktům. Venezuela je toho prominentním příkladem, kde desetiletí nadměrné závislosti na ropě podkopávala hospodářský rozvoj, destabilizovala zemi a vyvrcholila diktaturou a hospodářským kolapsem.

V této souvislosti se blok Stabroek – odhadovaný na nejméně 11 miliard barelů těžitelných zdrojů ropy – stal ústředním bodem zájmu Caracasu. Po sérii prvotřídních objevů ropy na moři společností Exxon eskaloval venezuelský prezident Nicolás Maduro nepřátelskou rétoriku a hrozby ve snaze získat zpět dlouho sporný region Essequibo. Essequibo, které se rozkládá zhruba o velikost amerického státu Georgie, představuje dvě třetiny území Guyany a je bohaté na drahé kovy, diamanty, měď, železo, hliník, bauxit a mangan.

Úrodný blok Stabroek leží v teritoriálních vodách Guyany ve sporném regionu Essequibo, na který si Venezuela nárokuje od vyhlášení nezávislosti. V posledních třech letech Caracas zintenzivnil úsilí o znovuzískání kontroly nad oblastí, včetně hrozeb invazí. Na hranici s Essequibem dochází k opakovaným střetům mezi guayanskou armádou a venezuelskými zločineckými skupinami, zatímco venezuelská námořní plavidla vplula do bloku Stabroek, aby obtěžovala a ohrožovala plovoucí plavidla pro výrobu, skladování a vykládku, která tam působí.

Rostou obavy, že Guyana – rozvojová země s historií korupce – postrádá správní kapacity a institucionální stabilitu potřebné k řízení obrovského bohatství generovaného tímto bezprecedentním ropným boomem. Již se objevují otázky ohledně toho, jak Georgetown utrácí masivní příjmy z ropy plynoucí do státní pokladny. Vláda zahájila ambiciózní infrastrukturní program, v rámci kterého v roce 2025 vyčlenila 1,2 miliardy dolarů na veřejné práce, které mají financovat nové silnice a mosty, vybudovat prvotřídní hlubinný přístav a rozšířit veřejná zařízení, jako jsou nemocnice. Nicméně existují rozšířené obavy, že mnoho guayanských občanů z ekonomického vzestupu neprofituje.

Navzdory rychlému růstu stále žije velká část populace pod hranicí chudoby. Analytici odhadují, že až 58 % obyvatel Guyany zůstává v chudobě, ačkoli přesné údaje je obtížné stanovit kvůli omezeným oficiálním údajům. Světová banka v roce 2019 odhadla, že 48 % populace žije pod hranicí chudoby. Vedoucí představitelé komunit tvrdí, že příjmy z ropy se dosud nedostaly k nejchudším komunitám, zejména ve venkovských oblastech.

Tyto obavy umocňuje rostoucí závislost Guyany na volatilních globálních energetických trzích v době, kdy se vyhlídky cen ropy jeví jako stále nejisté. Ceny referenční ropy Brent klesly za poslední rok o 17 %, což přímo ovlivnilo příjmy z ropy. Analytici z hlavních finančních institucí očekávají, že ceny ropy Brent do roku 2027 klesnou na přibližně 30 dolarů za barel v důsledku globální nadměrné nabídky. Rychlý rozvoj těžby ropy v pobřežních oblastech Guyany je nepřekvapivě jedním z klíčových faktorů prudkého nárůstu globální nabídky mimo OPEC.

To bude mít velký dopad na nově nabyté ropné bohatství Guyany. Vzhledem k poklesu globálních cen ropy v důsledku nadměrné nabídky se příjmy země z ropy sníží – problém ještě zhoršuje skutečnost, že 75 % produkce z bloku Stabroek je klasifikováno jako nákladová ropa, což znamená, že je vyloučena z výpočtů licenčních poplatků a podílů na zisku se státem. I když to nemusí stačit k tomu, aby se současný boom v krátkodobém horizontu zastavil, s sebou nese značná rizika korupce, špatného hospodaření, nevyváženého rozvoje a dlouhodobých škod pro ekonomiku, která se stává stále více závislou na ropě.

Ceny niklu se v úterý 16. prosince 2025 znovu dostaly pod tlak a pohybovaly se poblíž několikaměsíčních minim, jelikož trhy absorbovaly nové známky slabosti čínské ekonomiky, nižší likviditu ke konci roku a novou vlnu varování před přebytkem nabídky spolu s aktualizovanými bankovními prognózami.

V Londýně se referenční nikl po testování osmiměsíčního minima na začátku týdne potýkal s opětovným získáváním dynamiky, zatímco kontrakty na nikl v Číně klesly na nová několikaletá minima, což posiluje názor, že trhu i nadále dominuje dostatečná nabídka a opatrná poptávka.

Kde se obchoduje s niklem?

„Ceny niklu dnes“ se liší v závislosti na použitém benchmarku (tříměsíční kontrakty na LME, hotovostní ceny, burzovně obchodované futures nebo regionální spotové trhy). Hlavní referenční body jsou následující:

Nikl na LME (tříměsíční kontrakty): Ceny během londýnského obchodování klesly o 0,2 % na 14 310 dolarů za metrickou tunu poté, co v pondělí dosáhly osmiměsíčního minima 14 235 dolarů.

Oficiální uzavírací cena LME (s jednodenním odložením): Burza vykázala tříměsíční uzavírací cenu niklu ve výši 14 346 USD, což představuje pokles o 1,65 %.

Obchodní rozpětí v rámci dne (tříměsíční kontrakty – prostřednictvím SMM): Široce sledovaná tržní data ukázala otevírací cenu 14 280 USD, maximum seance 14 350 USD, minimum 14 250 USD a ceny se později obchodovaly poblíž 14 310 USD.

Niklové futures kontrakty (Investing.com): Futures kontrakty se obchodovaly v blízkosti 14 281 USD s denním rozpětím 14 218 až 14 320 USD.

Šanghajská burza futures (SHFE): Agentura Reuters uvedla, že ceny niklu v Šanghaji klesly na 40měsíční minimum 111 770 juanů za tunu, což zdůrazňuje výraznou slabost čínského trhu.

Sečteno a podtrženo: V rámci hlavních globálních benchmarků se nikl obchoduje v rozmezí kolem 14 000 dolarů za tunu, zatímco čínský domácí trh vykazuje nejzřetelnější negativní dynamiku.

Co ovlivňuje ceny niklu?

Dnešní pohyby niklu nejsou poháněny jediným titulkem, ale kombinací makroekonomických tlaků, obav z poptávky a dynamiky přebytku nabídky.

1. Obavy ohledně poptávky v Číně se znovu objevují

Jedním z hlavních faktorů brzdících růst průmyslových kovů jsou dnes obnovené důkazy o zpomalení čínské průmyslové aktivity. Agentura Reuters uvedla, že růst tovární výroby v Číně se v listopadu zpomalil na 15měsíční minimum, zatímco ceny nových domů nadále klesaly – tato kombinace obvykle negativně ovlivňuje očekávání poptávky po základních kovech.

Vzhledem k tomu, že nerezová ocel zůstává největším každodenním tahounem poptávky po niklu, jakékoli známky slabosti v čínském stavebnictví a výrobním sektoru mají tendenci se rychle projevovat v cenách niklu.

2. Dominuje přebytek nabídky – a prognózy ho posilují

Přebytek nabídky zůstává ústředním tématem na trhu s niklem a tento týden se opět posílil.

Agentura Reuters poznamenala, že ruský Nornickel zvýšil své odhady přebytku niklu a poukázal na mnohem větší nadměrnou nabídku v letech 2025 a 2026 ve srovnání s dřívějšími projekcemi. To je obzvláště významné vzhledem k postavení Nornickelu jako jednoho z největších světových producentů rafinovaného niklu, což vyžaduje bedlivé sledování výhledu jeho tržní rovnováhy.

Zároveň je slabost patrná v celém širším hodnotovém řetězci niklu.

Agentura Reuters zdůraznila, že surové železo nikl (NPI) a síran nikelnatý jsou od poloviny října pod tlakem, což odráží napětí na trhu s nerezovou ocelí a bateriovými materiály.

3. Likvidita na konci roku zesiluje cenové výkyvy

Vzhledem k tomu, že mnoho účastníků trhu ke konci roku snižuje expozici vůči rizikům, mohou se cenové pohyby stát přehnanějšími, než by naznačovaly samotné fundamentální ukazatele.

V aktualizaci trhu zveřejněné agenturou Reuters analytici společnosti Sucden Financial poznamenali, že nižší likvidita by mohla zesílit volatilitu základních kovů, což by trhy učinilo zranitelnými vůči prudším pohybům.

V praxi může i relativně mírný prodej snížit ceny niklu, když je objem objednávek nízký.

Signály z Číny na trhu s fyzickým niklem: spotové ceny, prémie a poptávka v reálné ekonomice

Jedním z nejužitečnějších způsobů, jak analyzovat trh s niklem, je podívat se za hranice cen na LME a prozkoumat vývoj na fyzickém trhu v Číně.

Spotový trh s rafinovaným niklem: nižší ceny, smíšené prémie

Společnost Shanghai Metals Market (SMM) oznámila, že ceny rafinovaného niklu třídy 1 v Číně se 16. prosince pohybovaly mezi 111 700 a 117 800 juany za tunu, s průměrem 114 750 juanů, což je o 2 650 juanů méně než v předchozí den.

Zároveň SMM poznamenala, že prémie za rafinovaný nikl z Jinchuanu zůstávají zvýšené a pohybují se kolem 5 500–5 700 juanů za tunu (průměrně 5 600 juanů), a to i přes pokles základní ceny.

Tato kombinace – klesající ceny, ale odolné prémie – obvykle ukazuje na trh, kde je poptávka opatrná, ale preferovaný dodávaný materiál si stále vyžádá prémii.

Síran nikelnatý pro bateriovou kvalitu: pokles uprostřed slabé nákupní chuti

V segmentu baterií společnost SMM oznámila, že index ceny síranu nikelnaté pro bateriové účely dosáhl 27 181 juanů za tunu, přičemž kótované ceny se pohybovaly od 27 430 do 27 530 juanů za tunu, což je v daný den mírně méně.

SMM připsala jemnější tón kombinaci:

Pokles cen niklu na LME, který snižuje krátkodobou podporu nákladů,

Slabá poptávka ze strany následných zpracovatelů,

A celkově tlumená chuť doplňovat zásoby.

Dnešní hodnocení jádrového niklu: „hledání dna“ uprostřed tlaku na zásoby

Podrobná zpráva SMM ze 16. prosince popsala nikl jako fázi „hledání dna“ poté, co prorazil klíčové úrovně technické podpory, přičemž růst byl omezen vysokými zásobami a slabou poptávkou.

SMM také nastínil napětí mezi podporou nákladů a tlakem na zásoby:

Cenový vývoj (SMM): Nikl na LME se pohyboval poblíž 14 295 USD za tunu, což představuje pokles o 2,22 %, zatímco nejobchodovanější kontrakt na nikl na SHFE klesl za den o 2,36 %.

Stav zásob: Společnost SMM v prosinci vykázala zásoby rafinovaného niklu v celkové výši přibližně 59 000 tun, přičemž zásoby na LME se blížily 253 000 tunám, což podtrhuje slabou poptávku.

Diskuse o nákladech na burze: SMM zdůraznila referenční hodnoty výrobních nákladů na rafinovaný nikl z různých mezilehlých cest a poznamenala, že náklady na hydrometalurgické zpracování se stávají klíčovou úrovní, kterou obchodníci sledují z hlediska potenciální cenové podpory.

Krátkodobé cenové rozpětí (Čína): SMM očekává, že nejaktivnější kontrakt na nikl SHFE se bude v krátkodobém horizontu obchodovat mezi 112 000 a 116 000 juany za tunu.

Tento rámec zachycuje současnou psychologii trhu: ceny se sice mohou posunout směrem k nákladovým úrovním, ale nadbytečné zásoby i nadále brzdí jakékoli pokusy o zotavení.

Výhled ceny niklu: co analytici dnes aktualizovali (16. prosince 2025)

Prognózy se dnes opět dostaly do centra pozornosti po významné aktualizaci od velké investiční banky.

Morgan Stanley: Cena niklu se v roce 2026 pravděpodobně „pohne“ k 15 500 dolarům za tunu

V poznámce citované agenturou Reuters z 16. prosince společnost Morgan Stanley revidovala svůj výhled pro základní kovy na rok 2026 a uvedla, že očekává pokles cen niklu směrem k 15 500 USD za tunu, jelikož růst poptávky zhruba odpovídá růstu nabídky.

Zároveň banka zdůraznila několik protichůdných faktorů, které výhled komplikují:

Potenciální rizika na straně nabídky v důsledku změn politiky v Indonésii,

Ztráta tržního podílu v bateriích pro elektromobily, která negativně ovlivňuje poptávku,

Udržení přebytku na trhu s niklem do roku 2026 v základním scénáři.

Tato projekce představuje scénář střední cesty: nepředpokládá prudký oživení, ale také naznačuje, že nikl nemusí zůstat na dnešních nízkých úrovních donekonečna.

Na co se dále zaměřit ohledně cen niklu

Vzhledem k tomu, že se nikl konsoliduje blízko spodní hranice svého nedávného rozpětí, obchodníci a průmysloví kupci se zaměřují na několik krátkodobých katalyzátorů:

Signály poptávky z Číny

Nadcházející data o průmyslové aktivitě, nemovitostech a nerezové oceli budou bedlivě sledována, jelikož poslední výprodej byl úzce spojen s obavami z růstu v Číně.

Narativ přebytku nabídky versus politická rizika

Trh zvažuje očekávání přebytku oproti možnosti, že by regulace, kvóty nebo narušení – zejména v souvislosti s Indonésií – mohly zpřísnit bilanci rychleji, než se očekávalo.

Ceny bateriových materiálů a nákupní chování

Ceny síranu nikelnaté a nákupní vzorce v downstreamovém segmentu mohou poskytnout první vodítka ohledně poptávky a SMM prozatím popisuje nákupy jako opatrné a tok obchodů jako sporadický.

Trendy v zásobách (LME a Čína)

Zásoby a dodávky zůstávají ústředním bodem sentimentu a aktuální analýzy i nadále zdůrazňují přebytek zásob jako klíčové omezení jakéhokoli trvalého růstu.

Bitcoin v úterý klesl a pokračoval tak ve svém nedávném výprodeji, jelikož chuť k riziku – zejména vůči vysoce spekulativním kryptoaktivům – zůstala slabá.

Ceny kryptoměn do značné míry kopírovaly dlouhodobý pokles globálních technologických akcií, jelikož rostoucí otázky ohledně umělé inteligence nutily investory k tomu, aby se zaměřili na nedávné zisky v celém sektoru. Ztráty technologických akcií zatížily poptávku po kryptoměnách a dalších vysoce rizikových aktivech.

Bitcoin klesl do 00:35 ET (05:35 GMT) o 4 % na 85 987,9 USD, čímž se přiblížil nejslabším úrovním za zhruba dva týdny. Kryptoměna se také udržela poblíž svého sedmiměsíčního minima zaznamenaného na konci listopadu.

Bitcoin pod tlakem, nálada se zhoršuje před zveřejněním údajů o zaměstnanosti

Bitcoin v uplynulém týdnu postupně ztrácel na dynamice a nedokázal získat smysluplnou podporu z nedávného snížení úrokových sazeb Federálního rezervního systému a jeho uvolněnějšího politického tónu.

Riziková chuť zůstala křehká, protože obchodníci očekávali data, která by mohla ovlivnit budoucí směřování politiky Fedu. Zpráva o počtu pracovních míst v mimozemědělském sektoru v USA za listopad by měla být zveřejněna později v úterý, ve čtvrtek pak data o spotřebitelské inflaci.

Trh práce a inflace zůstávají klíčovými vstupy, které ovlivňují politická rozhodnutí Federálního rezervního systému. Jakékoli známky slabšího růstu zaměstnanosti nebo slábnoucích inflačních tlaků by mohly posílit očekávání dalšího snižování sazeb.

Takový scénář by mohl Bitcoinu pomoci zotavit se z některých ztrát, jelikož nižší úrokové sazby mají tendenci zvyšovat atraktivitu spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny.

Federální rezervní systém také minulý týden začal s odkupem krátkodobých státních dluhopisů, čímž zvýšil likviditu trhu a potenciálně otevřel dveře pro další toky do rizikových aktiv, včetně kryptoměn. Ultranízké úrokové sazby a injekce likvidity – často označované jako kvantitativní uvolňování – patřily k hlavním faktorům růstu kryptoměn v roce 2021.

Ceny kryptoměn dnes: altcoiny následují Bitcoin níže

Ostatní kryptoměny celkově poklesly, přičemž hlavní altcoiny následovaly ztráty Bitcoinu.

Ether, druhá největší kryptoměna na světě, klesl o 6,33 % na 2 922,06 USD, zatímco XRP klesl o téměř 6 % na 1,8817 USD.

Ceny ropy v úterý klesly pod 60 dolarů za barel – na nejnižší úroveň od letošního května – poté, co známky pokroku v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou posílily očekávání, že by sankce vůči Moskvě mohly být nakonec zmírněny.

Futures kontrakty na ropu Brent klesly do 12:14 GMT o 81 centů, tj. přibližně 1,3 %, na 59,75 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate klesla o 84 centů, tj. téměř 1,5 %, na 55,98 USD za barel.

Janiv Shah, analytik společnosti Rystad Energy, uvedl: „Cena ropy Brent dnes ráno poprvé po několika měsících klesla pod 60 dolarů za barel, protože trh vyhodnocuje možnost mírové dohody, která by mohla na trh přinést další dodávky ruské ropy, což by dále zvýšilo přebytek nabídky.“

Spojené státy nabídly Kyjevu bezpečnostní záruky ve stylu NATO, zatímco evropští vyjednavači v pondělí oznámili pokrok v rozhovorech zaměřených na ukončení ruské války proti Ukrajině, což vyvolalo optimismus, že urovnání konfliktu se možná blíží.

Rusko však uvedlo, že není připraveno učinit žádné územní ústupky v rozhovorech zaměřených na ukončení války na Ukrajině, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který citovala ruská tisková agentura TASS.

John Evans, analytik společnosti PVM Oil Associates, uvedl: „Pomalé tempo jednání bude pravděpodobně doprovázeno pokračujícím postupným poklesem cen s postupným přechodem do roku 2026, kdy se očekává přebytek nabídky v tomto roce. Brent pravděpodobně zaznamená nové letošní minimum, ale je nepravděpodobné, že by do konce roku klesla pod 55 dolarů za barel.“

Analytici Barclays mezitím očekávají, že ropa Brent bude v roce 2026 stát průměrně 65 dolarů za barel, což je mírně více než současné ceny futures kontraktů, a to na pozadí očekávaného přebytku 1,9 milionu barelů denně, který je podle nich již zahrnut v tržní ceně.

Slabé údaje z Číny dále zvyšují tlak

Tlak na ceny ropy se v pondělí po zveřejnění slabých údajů o čínské ekonomice zesílil, což posílilo obavy, že globální poptávka nemusí být dostatečně silná, aby absorbovala nedávný růst nabídky, uvedl ve své výzkumné zprávě Tony Sycamore, tržní analytik společnosti IG.

Oficiální data ukázala, že růst průmyslové produkce v Číně zpomalil na 15měsíční minimum, zatímco maloobchodní tržby zaznamenaly nejpomalejší růst od prosince 2022, tedy během pandemie COVID-19.

Obavy z přebytku nabídky byly jen částečně vyrovnány poté, co Spojené státy minulý týden u pobřeží Venezuely zabavily ropný tanker, ale obchodníci a analytici uvedli, že rostoucí plovoucí skladování a zvýšené čínské nákupy venezuelské ropy před zavedením sankcí omezily dopad tohoto vývoje na trh.